EUROPEUM Institute for European Policy

Dne 22. října padl ze strany polského ústavního soudu velmi kontroverzní rozsudek ve věci potratového zákona. Zákon o plánování rodiny do teď zakazoval potraty až na výjimky, kterými bylo otěhotnění z důvodu znásilnění nebo incestu, ohrožení zdraví nebo života matky a podezření na vážné poškození plodu. Výjimka týkající se právě poškození plodu byla ústavním soudem nyní označena za protiústavní.

Svým rozhodnutím tak ÚS znemožnil provedení potratu v 98 % případů. Statistiky z roku 2019 totiž ukazují, že v Polsku bylo provedeno 1110 legálních potratů, z čehož 1074 bylo provedeno právě z důvodu poškození plodu.

Ústavní soud se ve svém rozhodnutí odvolává na článek 38 polské Ústavy, který říká: “Polská Ústava zaručuje právní ochranu života každému člověku”. Ústavní soud již dříve přijal rozhodnutí, že plod se stává člověkem již od momentu početí.

Bezprecedentní vlna protestů a její důvody

Rozhodnutí ÚS spustilo v Polsku bezprecedentní společenské protesty. Důvodů pro ně je několik. Zakázání potratů totiž neznamená, že se zákroky od uvedení zákona v platnost nebudou uskutečňovat. Hnutí “pro choice” varují, že v Polsku čím dál více dochází k potratům nelegálním, neboli k rozšiřování takzvaného „potratového podzemí“. Přesné statistiky nejsou známé, nicméně počet zákroků se ročně blíží k 200 tisícům, z čehož 10-15 % je provedeno v zahraniční. Nejčastěji jezdí Polky za potraty do Německa nebo Rakouska. Podle organizací “pro life” v Polsku dochází ročně k maximálně 7 tisícům nelegálních potratů.

Dle Světové zdravotnické organizace, která ve své publikaci před nelegálními potraty varovala již v roce 2012, je pravděpodobnost nutnosti podstoupit interrupci všude na světě stejná, i když je zákonem omezená. Ženy jsou pak nuceny interrupce podstupovat za nehygienických podmínek nebo jsou ošetřovány nekvalifikovanými osobami, což může vést k těžkému ublížení na zdraví ženy.

Dalším z problémů, se kterými se Polsko v potratové politice dlouhodobě potýká, je špatná dostupnost antikoncepčních prostředků. Počet polských žen, které užívají hormonální antikoncepci, se pohybuje okolo 2 %. Může za to především její častá nedostupnost či vysoká cena, polská vláda totiž dlouhodobě odmítá antikoncepci dotovat.

Vztahy s Evropskou unií na bodu mrazu

Rozhodnutí polského ÚS vyvolalo negativní reakce také v orgánech EU, včetně výboru FEMM pro ženská práva a genderovou rovnost, jehož místopředsedkyní je polská europoslankyně Sylwia Spurek. I přes to, že EU nemá právo zasahovat do potratové politiky členských států, může se stát, že vůči Polsku začne postupovat pomocí článku 7 Smlouvy o EU. Ten v případě porušení unijních hodnot, jako je demokracie, svoboda či princip právního státu, umožňuje systematické přezkoumání dané situace a vydání doporučujícího stanoviska jako varování. Na porušování unijních hodnot již několikrát upozorňovala eurokomisařka Věra Jourová, která má tuto agendu v kabinetu Ursuly von der Leyenové na starost. Další aktivitou polské vlády, která se dle Jourové neshoduje se základními hodnotami EU, je existence takzvaných “zón bez LGBT+”.

Mimo to se členské země EU shodly na tom, že čerpání evropských fondů a dotací je podmíněno dodržováním principu právního státu a dalších demokratických hodnot, jako je svoboda médií a nezávislost soudů. Na pondělním hlasování o rozpočtu na roky 2021-2027 a rozpočtu krizového koronavirového balíčku však premiéři Polska a Maďarska dohodu na finální podobě rozpočtů vetovali. Neshody ohledně vnitrostátních záležitostí a dodržování principu právního státu tak dostaly velmi konkrétní obrysy a hlasování o rozpočtu se odložilo.

Transatlantická spolupráce v ohrožení

Po nastoupení Joe Bidena do úřadu amerického prezidenta se očekává posílení vztahu mezi Spojenými státy a EU. I to by mohlo polské vládě způsobit nepříjemnosti, jelikož Joe Biden se již v minulosti na svém twitterovém účtu ohradil vůči zónám bez LGBT+. Dle jeho názoru v EU nemají taková místa vůbec existovat. Biden je také za legalizaci potratů, což by mohlo mít nepříjemné důsledky nejen pro Polsko, ale i pro Maďarsko. Obě země se totiž podepsaly pod Ženevskou deklaraci o konsensu, která považuje potratové právo za vnitřní záležitost daného státu. Deklarace, která byla součástí Trumpovy kampaně, by tak mohla mít na budoucí polsko-americké vztahy nepříznivý vliv.

Závěrem je nutné zmínit, že všechny kroky, které EU považuje za porušování unijních hodnot, jsou kroky, které v Polsku prosazuje strana PiS, která vládne již od roku 2015. PiS je často označována za autokratickou a euroskeptickou stranu. Dokládá to i projev současného prezidenta Andrzeje Dudy, který během své kampaně letos na jaře prohlásil, že nikdo nemá právo Polsku diktovat, co má dělat, a už vůbec ne v cizím jazyce. Strana PiS zároveň v posledních týdnech v důsledku právě potratového zákona ztratila velkou podporu nejen voličů, ale i svých koaličních partnerů. Je proto možné, že vedoucí představitelé PiS budou nuceni svojí pozici k potratům a dalším společenským tématům ještě přehodnotit.

Magdalena Rubin

Author :
Print

Leave a Reply